Nadcházející článek je mířený především na ty, kteří se brzy chystají naplno skočit do bouřlivého au-pair světa. Přináším vám v něm 6 rad, které by podle mě každá začínající au-pair měla znát a slyšet. Neuvěřitelně vám ulehčí život a práci jako au-pair a pomůžou vám se v tomhle nepřeberném světě lépe zorientovat a méně se stresovat.
1. Nastavte si hned ze začátku pevné hranice – Tohle je důležité v každé práci, ale tady obzvlášť, poněvadž se o tak úplně normální práci nejedná. Na co si ze začátku vaši zaměstnavatelé (rodina) zvyknou, to budou brát jako normu a standard, ze kterého se pak bude už jen těžko slevovat. Proto si pevně stůjte na podmínkách, které jsou napsané ve smlouvě. Ať už se to týká volných víkendů, odpracovaných hodin nebo aktivit, které byste měli vykonávat (ve většině smluv třeba nestojí nic o vysávání a utírání prachu nebo pravidelném nákupů pro celou rodinu). Každý z nás ze začátku snaží působit co nejlépe a zalíbit se, ale opravdu si dejte pozor,abyste nebyli až moc vstřícní. Lidé si na to velmi rádi zvykají a ze zajetých kolejí se pak už těžko vystupuje. Pokud si vaše rodina zvykne, že každý víkend pracujete (i přestože byste neměli a děláte tak přesčasy), tak už tohle po pár měsících těžko změníte (a bude vám to i sakra trapné se to snažit změnit). Samozřejmě nějaký ústupek čas od času je normální a občas i žádaný, ale i v takovém případě se nebojte zmínit, že to hlídaní ve volný den (přesčas/extra aktivitu) teď tedy rádi uděláte, ale příště, pokud by to šlo, byste měli radši volno…
2. Mějte vždy program pro svůj volný čas – Pokud vaše hostitelská rodina uvidí, že ve volnu vlastně nemáte tolik co na práci, tak vás rádi využijí… Možná to nemyslí špatně,možná vás chtějí jen vzít na společný výlet (kde se ale zřejmě budete muset stejně starat o děti – tedy pracovat). Ale pokud ve volnu nechcete trávit čas s nimi, je dobré jim ukázat, že máte ve volnu svoje vlastní plány.
3. Nebuďte na děti příliš hodní – Částečně to souvisí s bodem č.1. Děti si vás prvních pár týdnů vždy budou testovat,aby zjistili vaše hranice a co vlastně vydržíte a vytrpíte. Tedy, co si k vám vlastně mohou dovolit a co ne. A opět i tyhle hranice se pak už těžko mění… Proto rozhodně nenechte děti, aby na vás jen tak pokřikovali, aby vás nechali vše dělat za ně, nebo dokonce třeba aby vás mlátili či na vás slintali (ano, i to můžou zkoušet). Nebojte se (i ze začátku) být trochu „drsná teta“, děti se vás musí naučit respektovat.
4. Nedělejte zbytečně věci navíc – Opět to částečně souvisí s prvním bodem. Nepřejměte automaticky pozici uklízečky, nákupní čety či vychovatelky (děti vychovávají rodiče, vy se o ně pouze staráte) nebo to vaše rodina bude brát jako standard. Čas od času udělat něco navíc (pokud jste spokojení) neuškodí, ba naopak. Ale pozor dobrosrdečnosti lidí často rádi zneužívají.
5. Neberte práci moc vážně a nebojte se při ní i relaxovat – Jak už bylo dříve zmíněno, au-pair vlastně není klasická práce (měli byste být spíš něčím, jako členem rodiny a starší ségrou pro děti), čemuž ve většině zemí odpovídá i výplata. proto to neberte tak vážně. Určitě zde nejste proto, abyste děti převychovali nebo převzali roli matky. Pokud uděláte chyby, neberte to moc vážně a myslete i na to, že většinou vás hostitelská rodina potřebuje ještě více, než vy je.
6. Nebojte si vzít jídlo a mluvit o něm – Věřím, že tahle absolutně základní věc – tedy jídlo, představuje pro spoustu z nás problém. Co si budeme povídat. Je prostě divné si brát jídlo z cizí lednice a to ještě víc, pokud ho tam zrovna moc není… Stravu (a i ubytování) však dle smlouvy musíte mít zcela zadarmo, proto se nebojte si říci, pokud vám v lednici něco chybí (a nejlépe se nabídnou, že si to můžete koupit sami, pokud na to dostanete peníze) a co vám chutná, to se nebojte sníst (samozřejmě pokud neexistuje nějaké pravidlo – že je zrovna tohle třeba pro děti).Byla by škoda a velký omyl s au-pair výplatou si kupovat vlastní jídlo anebo trpět hlady.