Přerušovaný půst (IF) a moje zkušenosti

Slyšeli jste už někdy o téhle metodě stravování? Možná zní trochu hrozivě – už jen samotné slovo půst může v mnohých vyvolávat obavy (a jinak tomu nebylo ani u mě), natož pak někdy bývá tento styl stavování označován jako “přerušované hladovění”, což podle mě zní ještě děsivěji.

Ale v čem celá metoda vlastně spočívá? Stylů jak IF provádět existuje více, nejčastěji používaným je však metoda 16/8 a občas bývá ženám doporučována varianta 14/10 A co tyhle čísla vlastně znamenají? 16(14) hodin se postíte – tzn. nejíte žádné jídlo, povolené jsou však třeba žvýkačky bez cukru, trocha mléka do kávy nebo BCAA a 10 (8) hodin jíte. Postní hodiny zahrnují i spánek a hodiny kdy jíte si můžete jídlo rozložit libovolně, většině lidí však vyhovuje během této doby zkonzumovat 2-3 větší porce. Pokud se však rozhodnete jíst třeba každé dvě hodiny je to vaše volba a nemělo by vám to nijak ublížit ale ani přilepšit. Důležité u IF však je, že počet zkonzumovaných kalorií se nemění, pouze se mění doba, kdy je konzumujete a kdy se postíte. Tedy, když je můj denní příjem 1800 kcal a rozhodnu se pro přerušovaný půst, pořád budu konzumovat těch 1800 kcal, avšak nyní to už nebude v průběhu celého dne ale pouze v osmi (deseti) hodinovém okně.

No a proč něco takového lidi vlastně provádějí? Existují vědecky podložené benefity tohoto stylu stravování pro lidský organismus, mezi ně patří především zvýšená oxidace tukových buněk (tzn. budete spalovat více tuku), snížení rizika rakoviny, zlepšení inzulinové citlivosti (právě díky tomu, že nebudete jíst tak často), zlepšení regulace ghrelinu (hormon, který ovlivňuje to, jestli máme hlad), rychlejší regenerace těla, zvýšení sekrece růstového hormonu a další…

Možná si však i po přečtení tohohle všeho říkáte, co je to za nesmysl. Kdo by dobrovolně 14-16h denně nejedl, když to v dnešní době, kdy je všude dostatek jídla není potřeba? Kdo by se dobrovolně takhle trápil, když většina profesionálů uznává metodu 5-6 jídle denně a má super výsledky? Já si poprvé, když jsme se o IF dozvěděla, říkala to samé. Moje první cesta po ránu vedla vždy rovnou do kuchyně, protože jsem už po vzbuzení měla hlad. IF jsem se nakonec rozhodla vyzkoušet spíše jenom tak z hecu a z toho důvodu, že jsem při doporučovaném stylu stravování 5-6 menší porcí denně měla prakticky pořád hlad. Vždycky mi přišlo, že jsem se vlastně pořádně nenajedla a těšila se až uplynou další tři hodiny a já budu zase moci jíst. Vlastně jsem prakticky celý den měla hlad a pořád myslela na jídlo, což mě rozptylovalo a zdržovalo. IF sliboval zjednodušení stravování a zlepšení inzulinové citlivosti. A tak jsem se to rozhodla vyzkoušet s tím, že to asi nebude nic pro mě. Představa 14ti nebo dokonce 16cti hodin bez jídla mě děsila… Nejdříve jsem to zkoušela postupně. První pár dní jsem jedla až dvě hodiny po probuzení, pak jsem to prodloužila na tři, na čtyři a zjistila, že to vlastně nic hrozného není a že vlastně ani nemám hlad. Když jsme snídani prodloužila o čtyři hodiny do probuzení, tak jsem zjistila, že už mi vlastně zbývá vydržet jen nějaké dvě hodiny bez jídla, abych to dotáhla na tu vysněnou čtrnáctku. A protože jsme zjistila, že to není nic hrozného, tak jsem se to rozhodla vyzkoušet a přežila to absolutně ve zdraví a nakonec zjistila, že mi to takhle maximálně vyhovuje. Prvních pár dní 14ti hodinového půstu jsem začínala mít okolo třinácté hodiny bez jídla trochu hlad. Nyní už jsme přešla na 16h bez jídla  a praktikuji je absolutně v pohodě,bez jakéhokoliv hladu a nemám problém v tuhle postní dobu cvičit nebo vykonávat fyzickou práci. Ale myslím, že je třeba na tento styl stravování najíždět postupně, aby si tělo zvyklo.

Moje milované “Schupfnudeln” si můžu při IF vychutnávat klidně i denně a s velkou porcí sýra 🙂

A co mi přerušovaný půst přinesl nebo vzal? Nevzal mi nic. Takže vám nyní povyprávím pouze o těch pozitivních důsledcích. Tím prvním je, že nemám hlad i přestože jím stejný počet kalorií a makroživin. Větší porce mi dělají dobře, cítím se po nich sytá a nemám důvod myslet na další jídlo. Dalším pozitivem je zjednodušení celého dne díky menšímu počtu jídel a tedy i zkrácení času vynaloženého k přípravě, vymýšlení a jedení jídel. Jím tři jídla denně – ve 12, 17 a 22h a vymyslet a zapsat do kalorických tabulek tři jídla je o dost jednodušší než to samé dělat s šesti. S tím  souvisí i další pozitivum – nemusím sebou nikam tahat milion krabiček či proteinových tyčinek. Když se někam chystám, prostě se pořádně najím doma a vím že po pořádném jídle vydržím bez hladu klidně až šest hodin. Až přijdu domů tak si pak opět dám nějaké větší jídlo a v pohodlí domova si ho hezky vychutnám… Dále mě IF zbavil strachu z toho, že když nebudu každé tři hodiny jíst, tak přiberu nebo ztratím svalovou hmotu. Teď už vím, že to tak prostě není, nesoustředím se tolik na jídlo a nestresuju se, když se nestihnu najíst. Vím že to vyřeším tak, že moje další jídlo prostě bude větší (a o to víc si ho vychutnám). Řekla bych, že IF mě zbavil posedlosti z jídla a můžu říct, že už nejsem otrokem jídla. Dalším pozitivním důsledkem IF by mělo být zvýšené spalování tuků. Zcela upřímně můžu říci, že po zavedení tohoto stylu stravování jsme zhubla 1,5kg bez jakékoliv změny kalorií nebo makroživin. Samozřejmě 1,5kg není žádné převratné číslo, ale u mě to byla změna z 52kg na 50,5kg, takže to byl takový ten neposlušný, resistentní a poslední zbytkový tuk. Věřím, že třeba lidi s nadváhou mají šanci tímto způsobem zhubnout daleko více. Bohužel nemám žádné důkazy z inbody, kolik z toho kila a půl je tuk či svaly, ale věřím, že většina byl doopravdy tuk. Z pohledu do zrcadla mi to tak tedy alespoň přišlo. Další bod je pak takový diskutabilní, ale četla jsem průzkumy, které dokazovaly, že by mohl být opravdu pravdivý. Příjde mi, že pokud držím půst tak (v půstové době) moje hlava daleko lépe pracuje a je u mě daleko jednodušší se učit. Mám za sebou první zkouškové období s přerušovaným půstem a po ránu v půstním stavu s hrníčkem čaje po ruce se mi učilo lépe a efektivněji než dříve, když jsem klasicky snídala. Samozřejmě to může být jen pocit nebo shoda náhod a vědecké důkazy pro vás nemám, ale výsledky odpovídaly.

Předposledním pozitivem pak je, že s IF si člověk může dovolit jíst i kaloričtější a nápaditější jídla. Když sem jedla šest jídle denně, nemohla jsem k obědu sníst jídlo o 700 kaloriích, protože jsem věděla, že u svačinek bych si mohla dovolit třeba jenom kousek zeleniny, aby mi to kaloricky vycházelo a kousek zeleniny by mě prostě nezasytil. Když však jíte jen tři jídla denně, logicky můžou být ty tři jídla kaloricky vydatnější, takže se IF skvěle kombinuje i s IFYM a právě i díky tomu je pro mě skvělou volbou pro udržitelný zdravý životní styl a štíhlou postavu.

Poslední pozitivum pak vidím v tom, že s IF si všechny svoje jídla opravdu vychutnám. Jím jen tři jídla denně a ke všem si hezky sednu a pomalu si je sním, s třemi jídly denně na to totiž čas mám a čím méně člověk jí, tím větší požitek to pro něj je.

Na závěr chci ještě říct, že mi IF ukázal, že celá ta věc ohledně jídla je hlavně o vaší psychice. Dříve jsme si nedovedla představit trénink nalačno (ale ani třeba delší procházku), říkala jsme si, že tělo nebude mít z čeho čerpat energii, že budu unavená… Jenže ono to tak vůbec není, stačí aby na to člověk nemyslel a vlastně ani nepozná, že nejedl. Nevidím rozdíl mezi tréninkem po jídle nebo nalačno a už vím, že moje tělo toho spoustu zvládne,aniž bych se musela každé tři hodiny ládovat jídlem. Prostě mě tenhle styl stravování tak nějak osvobodil a změnil můj celkový pohled na stravu.

Pokud se rozhodnete vyzkoušet tento způsob stravování je důležité si nejprve rozmyslet jestli je pro vás vůbec vhodný. IF se rozhodně nedoporučuje osobám, které trpěly či trpí poruchou příjmu potravy a nemocným osobám bez porady s lékařem. Ze začátku bych také určitě doporučila najíždět na IF postupně (obzvlášť pokud jste zvyklí hned po probuzení se snídat) a zpočátku neprovádět v postní době žádnou fyzicky náročnější aktivitu. Také doporučuji pít hodně vody (čaje) a v postní dobu se určitě věnovat nějaké činnosti a nesoustředit se na to, že nejíte a že brzy musí přijít hlad. Pokud se vám začne dělat nevolno, na omdlení apod. rozhodně doporučuji půst přerušit. Tuhle metodu bych také úplně nedoporučovala lidem, kteří toho ještě o výživě moc neví. Je důležité abyste se IF nepřejídali, ale zároveň ani nejedli málo. Prostě a jednoduše kalorie, které byste jinak přijali ze snídaně a svačiny musíte místo toho přidat třeba k obědu či večeři a ne je vypustit proto, že se domníváte, že takhle rychle zhubnete. Důležité je také myslet na to, že jídla, která zkonzumujete by měla být pořád zdravá a nutričně vyvážená. Nepřistupujte k tomu tak, že se po tom hrozném dlouhém půstu odměníte hambáčem s hranolkami nebo dortíkem a čokoládou. Také pokud patříte mezi lidi, kteří mají problémy s disciplínou a když mají hlad, tak jsou schopní vyluxovat celou ledničku, tak pro vás IF asi nebude zrovna vhodný. To že se šestnáct hodin postíte vás totiž bohužel rozhodně neospravedlňuje k tomu sníst tuny jídla (a navíc ještě pokud by bylo nezdravé).Tento způsob stravování tedy určitě není vhodný pro všechny,ale svoje fanoušky si najde. Já jsem moc ráda, že jsem si ho mohla vyzkoušet a absolutně mi vyhovuje.

I při IF, stejně jako jakémkoliv jiném stylu stravování, je důležité mít vyvážený a nutričně hodnotný jídelníček. Pokud si jste v kuchyni bezradní a nevíte co vařit, dejte šanci mému novému e-booku. V něm najdete inspirace dostatek:)

4 názory na “Přerušovaný půst (IF) a moje zkušenosti”

  1. Dobrý den článek je supr napsaný. Konečně jsem zjistila co to je 16/8. Akorát by mě zajímalo jak je to s lidmi co dělají noční sichty. A jak si mám vypočítat denní projem v KCAL. Děkuji za odpověďi na které. S pozdravem p Schmiedt Radka se moc tesim

    1. FitWithPetra

      Ahoj Radko!
      To mě moc těší, že se vám článek líbí. Pokud děláte noční směny, můžete naplánovat postní dobu klidně i na odpoledne. Je úplně jedno jedno, jestli se budete postit ráno, večer či dopoledne. na výsledky to vliv nemá – jde jen o dodržení 16 hodin bez jídla :).
      A o tom, jak si vypočítat denní příjem KCAL jsem sepsala celý článek: https://fitwithpetra.cz/jak-si-vypocitat-svuj-denni-kaloricky-prijem/ . určitě na něj koukněte 🙂

      1. Krásné odpoledne Radko,
        mohu se optat, zda v době hladovění mohu pít kefír, u kterého je psáno 0% tuku?
        Já jsem na něj tak trochu naučená.
        Vždy ,když cítím hlad se trochu napít.

  2. Dobrý den, prosím, jak je to s pitím kávy, čajů bez cukru, bez medu (a asi zbytečná otázka – vína:)?
    Děkuji

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top