Jak si naše tělo vyrábí energii?

Napadlo vás někdy jak je vlastně vůbec možné, že se hýbeme? Či dokonce zvedáme těžké váhy nebo rychle běžíme? Každý z nás určitě ví, že k pohybu potřebujeme energii a že ji tím způsobem i “pálíme”. A energii bereme z jídla, které nejprve musíme strávit… To asi většina z nás už slyšela. Ale jak se to vůbec stane, že se jídlo přemění na energii, která je schopná pohánět naše svaly? V tomhle článku vám chci přiblížit, jak je našemu tělo při silovém či vytrvalostním výkonu dodávána energie.

Jak už bylo zmíněno,energii získáváme z potravy, to ví asi každý. Ale co se stane s potravou dál? Celý proces funguje zjednodušeně tak, že naše tělo pomocí trávení rozloží živiny (sacharidy, tuky a částečně i bílkoviny) na menší částečky a v mitochondriích pak probíhá jejich oxidace s molekulárním kyslíkem. Tímto způsobem vzniká ATP (adenosintriphosphat), který je univerzálním zdrojem energie pro naše buňky.

Když začneme jakýkoliv pohyb (činnost vyžadující energii), nejprve jsou spotřebovány zásoby ATP z našich svalových buněk (které jsou opravdu minimální – mezi 1 až 2 kcal). Poté nastupují anaerobní způsob dodání energie. Nejprve tělo sáhne sáhne po kreatinphosphatu, který je vyráběn štěpením kreatinphosphatu a adenosintriphosphatu. tento způsob získaní energie je nazýván anaerobně – alaktacidní (není u něj využit kyslík) a trvá většinou okolo 15 sekund (lze zvýšit pravidelným tréninkem a pravidelným dávkováním kreatinu). Tento způsob naše tělo využívá nejčastěji při snaze dosáhnout maximální síly (známé one rep max) či při činnostech vyžadujících rychlé zrychlení.  Jako další, když tělo nemá k dispozici dostatek kyslíku a zásoby phosphatů jsou už spotřebovány,  pak nastupuje anaerobně- laktacidní způsob dodání energie, Díky němu je energie rychle k dispozici, avšak její zásobiště není veliké. Cukerné molekuly nejsou kompletně rozkládány a dochází k hromadění laktátu ve svalech, čož vede ke konečném stádiu k překyselení organismu a ke sníženému výkonu (svaly nás “pálí”). Tento způsob dodání energie trvá většinou okolo  15 až 45 sekund (opět záleží na naši trénovanosti). Anaerobně-laktacidní způsob dodání energie představuje idáelní přechod mezi anaerobně-alaktacidním a aerobním způsobem dodání energie.

Aerobní způsob výroby energie pak, narozdíl od anaerobních, zahrnuje kyslík. ATP je vyráběno pomocí spalování sacharidů (glukóza+kyslík+ATP = aerobní glykolýsa) či tuků (volné mastné kyseliny + kyslík + ATP = lipolýsa). Aerobní způsob se vyskytuje u výkonů delších jak 90 sekund, když je k dispozici dostatek kyslíku (tedy např. u rychlého zvýšení tempa u běhu tělo na chvíli “přepne” na anaerobní způsob). U více intenzivních vytrvalostních zátěží jsou primárně využívány sacharidy a u delších (většinou se uvádí nad 50-60 min, opět záleží na trénovanosti člověka) tuky.

Je důležité mít ještě na paměti, že anaerobní i aerobní mechanismy se spouští  současně a nikdy nejsou od sebe zcela odděleny Pouze aerobní potřebuje trochu více času k tomu aby se “nastartoval”.

I během jednoho výkonu se může využívání jednotlivých druhů výroby energie různě měnit (například u náhlého zvýšení intenzity při klasickém kardiu jako je běh či jízda na kole se přepneme z aerobní zóny do anaerobní).

Aby naše tělo správně fungovalo, potřebuje vyváženou a nutričně bohatou stravu. Inspiraci na ni najdete, mimo receptové sekce tohoto webu, třeba i v mém e-booku.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top