Po Německu jsem se rozhodla rozebrat i druhou zemi, kde jsem měla tu čest žít jeden semestr. A není to žádná jiná země, než malé, ale krásné Estonsko. Shrnula jsem do třinácti bodů věci, které mě osobně nejvíc překvapily a které jsou v Čechách jiné…
1. Neuvěřitelná modernita a pokrokovost
Pokud jste se někdy setkali s pojmem e-Estonia tak věřte, že je neuvěřitelně přesný a dokonale vyjadřuje největší výhodu, kterou tato země disponuje… A to její ohromná modernita a pokrokovost. Internet je dostupný téměř všude (a to často i zadarmo) a je skutečně rychlý a většinou i stabilní. Většina důležitých věcí se zde dá zařídit po internetu, takže nestrávíte tolik času lítáním po úřadech. Založit zde firmu nebo vyplnit daňové přiznání zabere opravdu jen pár minut a opět stačí pár kliknutí myši, nemusíte kvůli tomu nikam cestovat. Dokonce i volit jde po netu…
2. Estonci nejsou zrovna přátelští a milí…
Samozřejmě se nedá generalizovat, ale obecně jsem se zde moc s přehnanou slušností a přátelskostí nesetkala. Několikrát se mi v MHD stalo, že místo toho, aby mi člověk řekl „s dovolením“, tak mě prostě odstrčil, šlápl mi na nohu a pokračoval ke dveřím bez jediného slova či pohledu. Stejně tak pokud si k vám chce někdo přisednou, neočekávejte, že se zeptá, jestli je místo volné. Prostě z druhého sedadla odstrčí vaši tašku a sedne si… Pokud si někdy stěžujete na nepříjemné prodavačky nebo nabručené obličeje v MHD v Čechách, tak vám doporučuji chvíli pobýt v Estonsku a začnete věci vidět úplně jinak. Oproti Estonců jsou Češi skutečně přátelští, milí a usměvaví lidé. Není ani nijak výjimečné, že při platbě nákupu s vámi prodavačka ani neprohodí slovo a ani se na vás nepodívá. Na druhou stranu, kdykoliv jsem se ptala na cestu, tak mi lidé poradili.
3. Vše se platí kartou
A pokud budete chtít zaplatit v hotovosti, budete trochu divní. Automaticky se tak nějak očekává, že platby budou probíhat moderně a elektronicky (viz bod č. 1). Není třeba oznamovat, přejete-li si platit kartou ale naopak, pokud chcete platit v hotovosti.
4. Není běžné zdravit svoje spolužáky, sousedy, spolupracovníky apod.
Pokud tyto lidi doopravdy neznáte nějak blíže a nejsou vašimi přáteli, není běžné je zdravit. Pokud vás tedy estonský soused nepozdraví a spolužáci na univerzitě vás ignorují, neberte si to osobně, je to běžné chování. Jedním Estoncem (poté co se opil, jinak nejsou moc výřeční) mi bylo řečeno, že někteří z nich toto zdravení mohou brát dokonce jako otravování.
5. Můžete zde vidět polární záři, soby a zažít bílé noci
Někteří z vás to možná ví, ale já to před příjezdem ani netušila. Myslela jsem si, že takové věci, existují jen více na sever, ale pak jsem v březnu viděla poblíž Tallinnské Univerzity krásnou polární záři, kterou si budu pamatovat celý život…
6. S ruštinou to radši moc nezkoušejte
Obzvlášť v Tallinnu a městech při hranicích s Ruskem je velké množství ruských obyvatel. Estonci, převážně díky minulosti, Rusy často moc nemusí. Pokud se tedy budete snažit s místními konverzovat, je lepší použít angličtinu. Na druhou stranu musím říct, že chování Estonců chápu. Estonci jsou velmi klidní, introvertní a tišší, což se o většině Rusech říci nedá. Problémem taky je, že spousta Rusů žijících v Estonsku neumí estonsky ani slovo (ne že by to tedy bylo lehké) a automaticky očekává, že se s nimi Estonci dorozumí rusky.
7. Neuvěřitelně krásný jazyk, kterému neporozumíte ani slovo
Spousta lidí se domnívá, že estonština je slovanský jazyk anebo, že se zde mluví rusky. Ani jedno není pravda. Estonština je ugrofinský jazyk, nejvíce příbuzný s finštinou. Je to jazyk neuvěřitelně krásný, zpěvný, ale také neuvěřitelně těžký. A pokud si to dobře pamatuji, tak má estonština nějakých čtrnáct pádů…
8. Tvaroh na všechny způsoby
A neuvěřitelně dobrý! Pokud jste jako já fanoušci tvarohu (estonsky kohupiim), tak ten v Estonsku dostává úplně jiný rozměr. Pro začátek doporučuji sáhnout po sladkosti zvané kohuke. Je to vlastně kus tvarohu politý čokoládou a většinou je ve středu nějaká marmeláda nebo je tvaroh nějak dochucený. Jsou zde přidané oříšky, hrozinky apod. Můžete si vybrat z nepřeberného množství druhů a obzvlášť děti tuhle sladkost milují. Navíc kohuke není nijak drahá záležitost (seženete za 20 centů). Dále se zde prodává spousta druhů různě ochucených tvarohů, které jsou v obalu podobné našim paštikám. Avšak nenechte se tím odlákat, jsou chutově fakt skvělé! A pokud se podobně jako já zajímáte o štíhlou linii, tak vás určitě potěší i informace, že tahle pochoutka není nijak kalorická a není v ní moc cukru.
9. Neexistují zde levné drogérky
Tohle bylo něco, co mě na pobytu zde štvalo nejvíc. Z Čech nebo Německa jsem zvyklá, kdykoliv potřebuji nějakou kosmetiku, jít do DM, Rossmannu, Tety apod. V Estonsku podobné drogérie neexistují, a pokud chcete jít vyloženě do drogérie, počítejte, že to tam bude daleko dražší a s daleko luxusnějším zboží, než v naši řetězcích. Jinak se běžná drogérie dá nakoupit ve velkých supermarketech.
10. Jedna kartička na všechno
Pokud se zaregistrujete v Estonsku k přechodnému pobytu, dostanete estonskou občanku, která slouží téměř ke všemu. Dá se použít jako platební karta, jako identifikační doklad, jako jízdenka do MHD, jako karta studenta, jako karta čtenáře do knihovny apod. Prostě sbohem peněžence plné karet!
11. Je zcela normální se opalovat před panelákem, pokud je 20 stupňů
A to zcela seriózně. Stejně tak je normální se v těchto podmínkách koupat v moři.
12. Naopak není normální být moc veselý
Hned první den po příjezdu mě čekal šok, kdy nám prodavačka v krámě s novinami a kafem oznámila, že se „buďto máme přestat smát anebo máme odejít, protože tu kvůli nám není klid“. Nutno dodat, že jsme nijak hluční nebyli a určitě neřvali, jen jsme vedli u kafe přátelskou konverzaci, při které jsme se tu a tam zasmáli. Podobná situace se pak vícekrát opakovala i při čekání na autobusové zastávce, kde jsme byli opět okřiknuti, že jsme moc hluční.
13. Knihovny otevřené až do noci (a s internetem zadarmo)
Tohle se týká jen velkých měst, ale velmi mě to překvapilo. Knihovny často otevírají brzo ráno a zavírají třeba až o půlnoci. Můžete se tu zdarma připojit na internet a knihy si většinou můžete půjčit i vrátit sami, bez asistence knihovnice, právě s onou „kartičkou na všechno“.